Kære læser. Det er i strid med lov om ophavsret at kopiere og videresende artikler uden brug af det officielle link: http://borsen.dk/nyheder/opinion/artikel/11/146774/artikel.html#ixzz4S3ofKpQz

Den nye Tesla er slet ikke det vidunder for miljøet, som alle går og tror 

KRONIK - Da Elon Musk præsenterede den nye Tesla 3, annoncerede en logrende presse, at den "verdensændrende bil" kunne "dominere" markedet. 

Inden for få dage havde...

"Rozhovor s ekonomem a enviromentalistou Bjornem Lomborgem na MELTINGPOT v rámci Colours of Ostrava."

Mejorar la eficiencia energética es una política de moda que promueven los gobiernos en todo el mundo. En los papeles, parece algo obvio: mejorar la eficiencia energética se vende como una medida que reduce costos, genera empleos y salva al planeta. Se gana por todos lados -y los medios suelen aportar su granito de arena al centrarse enteramente en todos los supuestos beneficios-. Pero la historia tiene otra cara -y es negativa.

Zlepšování energetické účinnosti je módní politika, kterou podporují vlády celého světa. Na papíře to vypadá jednoznačně: zlepšování energetické účinnosti se vydává za opatření, které snižuje náklady, vytváří pracovní místa a zachraňuje planetu. Všude jen samé výhody, výhody a výhody – a sdělovací prostředky často pomáhají dávat na tento stav razítko, když se zaměřují výhradně na předpokládané plusy. Celý příběh však má i druhou – odvrácenou – stranu.

Die Verbesserung der Energieeffizienz ist ein Trend, der von Regierungen weltweit gerne unterstützt wird. Auf dem Papier wirkt es wie ein Selbstläufer: Die Steigerung der Energieeffizienz wird als kostensenkend, Arbeitsplätze schaffend und als Rettung unseres Planeten verkauft. Eine Win-win-win-Strategie – und die Medien tragen häufig dazu bei, die Sache zu besiegeln, indem sie sich einzig und allein den vermeintlichen Vorteilen widmen. Doch es gibt eine Kehrseite.

Improving energy efficiency is a fashionable policy that governments worldwide promote. On paper, it seems a no-brainer: improving energy efficiency is sold as cost-reducing, job-creating, and planet-saving. Win, win, win – and the media often help close the deal, focusing entirely on all the supposed upsides. But there is another side – a downside – to the story.

Ten months ago, world leaders gathered at the United Nations to adopt 169 targets that will shape much of the $2.5tn expected to be spent on development assistance over the next 15 years, along with many trillions of dollars of national budgets.

This week government ministers return to discuss the implementation of the sustainable development goals, amid growing recognition of the challenges of pursuing so many well-meaning ambitions at once.

Bjorn Lomborg stopped by the Wall Street Journal’s Opinion Journal to speak with Mary Kissel, WSJ Editorial Board Member.

Watch the entire interview in which Bjorn discusses how the United Nation’s Sustainable Development Agenda could have the biggest bang-for-the-buck by spending just little bit more of the development aid on the smartest targets.

A lo largo de los próximos 15 años, cálculos aproximados sugieren que al menos 2,5 billones de dólares se destinarán a ayuda para el desarrollo. A dónde irán exactamente estos fondos vendrá impuesto, en gran medida, por los 169 objetivos de desarrollo determinados por Naciones Unidas para la próxima década y media.

Mientras Elon Musk presentaba el nuevo Tesla 3, un sector de la prensa bastante adulador no tardaba en anunciar que el “coche que cambiaría el mundo” podría “dominar” el mercado. En solo cuestión de días, 400.000 personas pagaban 1.000 dólares, en concepto de seña, para asegurar la reserva del vehículo.