Czech

Podpora volného obchodu už vyšla z módy. V bohatých zemích kvůli němu lidé údajně přicházeli o práci, a tak od něj politici upustili. Procentuální podíl obchodu na celosvětové ekonomice se dlouho zvyšoval, vrcholu dosáhl v době světové finanční krize, od té doby ale klesá. To je škoda, protože zajištění volnějšího obchodu se ukazuje jako jeden z nejlepších nástrojů rozvoje ve světě.

Ze všech slibů v oblasti globálního rozvoje pro rok 2030, které se nám momentálně nedaří naplnit – a že je jich mnoho – je jedním z nejhorších a nejtragičtějších náš omezený pokrok v boji proti podvýživě. Přesto ale máme drastické snížení hladomoru ve světě na dosah ruky. Stačí jen správně jednat.

Korupce je obrovský celosvětový problém. Ročně nás stojí víc než jeden bilion dolarů (22,2 bilionu korun), což představuje zhruba 120 dolarů (2 670 korun) na každého obyvatele planety. Přes všechny sliby světových lídrů, kteří mluví o jejím potlačení, jsme se ale nikam neposunuli. Řešení přitom existuje.

Nůžky mezi světovou elitou a reálným světem se rozevírají čím dál víc. Zatímco většina lidí se stále vyrovnává s následky pandemie a řeší všeobecnou inflaci – především zvyšování cen potravin a energií – a obávají se recese, elita si štěbetá na konferencích v Davosu či Aspenu o dosažení uhlíkové neutrality, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Globální energetická krize po ruské invazi na Ukrajinu naplno odhalila pokrytectví vyspělého světa. Zatímco v časech dobrých tlačí na chudé země, ať přestanou využívat fosilní zdroje, v časech zlých volají po zvýšení těžby uhlí, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Globální energetická krize po ruské invazi na Ukrajinu naplno odhalila pokrytectví vyspělého světa. Zatímco v časech dobrých tlačí na chudé země, ať přestanou využívat fosilní zdroje, v časech zlých volají po zvýšení těžby uhlí, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Ukrajina i Rusko patří k významným vývozcům základních potravin do celého světa: stojí za víc než čtvrtinou vývozu pšenice a velkého množství ječmene, kukuřice a rostlinného oleje. Není proto divu, že v souvislosti s válkou na Ukrajině se už začíná mluvit o celosvětové potravinové krizi.

Nová studie OSN přišla se znepokojivým zjištěním, podle něhož se počet globálních katastrof od roku 1970 zpětinásobil a v příštích desetiletích vzroste o dalších 40 procent. Pohromami je prý postiženo víc lidí než kdy předtím. A náměstek generálního tajemníka OSN dokonce varuje, že lidstvo je „na spirále sebedestrukce“

Největším úkolem, před nímž dnes lidstvo stojí, zůstává vyvedení většiny světa z té nejhlubší chudoby. K tomu může dojít jen tehdy, pokud budou chudé země mít k dispozici komplexní a spolehlivé zdroje energie. Právě tak začaly ty bohaté prosperovat a Čína díky tomu dostala z chudoby miliardu lidí.

Ničivá ruská invaze na Ukrajinu si získala celosvětovou pozornost. Zatímco se ale naše zraky právem upírají na lidské utrpení, aktuální krize v plné nahotě ukázala i na nutkavou potřebu skoncovat se závislostí na ruské ropě a plynu.