O podpoře vzdělávání se jen mluví. Tyhle dvě změny nastartují radikální zlepšení

Podle všeobecného názoru byl rok 2016 příšerný. Řadu zemí zasáhly strašlivé teroristické útoky. Krize v Sýrii si vyžádala desetitisíce životů. Turecko zažilo sebevražedné útoky a nezdařený pokus o převrat. Ve více než sedmdesáti zemích došlo k omezení svobody. Mezi politické šoky se zařadily brexit i vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech – média ani politická elita tyto události nepředvídala. Zika byla označena za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. A rok 2016 byl pravděpodobně nejteplejším rokem v dějinách měření.

Existuje téměř všeobecná shoda, že víc vzdělanosti je pro společnost přínosem. Ukazuje se ale, že některé populární vzdělávací politiky přinášejí velmi málo, zatímco jiné, často přehlížené, mohou změnit mnoho.

Jasným zlepšením by se zdálo zmenšení velikosti tříd, ale nižší počet žáků ve třídě se sám o sobě neprojevil jako vzpruha výsledků vzdělávání. Rovněž prodloužení školního dne se jeví jako snadná cesta k zajištění, aby se žáci víc naučili; výzkum ale zjišťuje, že čas strávený ve škole je podstatně méně důležitý, než co se tam děje.

Smysluplná výměna skutečně rozmanitých myšlenek a názorů během posledních desetiletí značně ochabla. Neortodoxní myšlení je stále častěji potíráno nebo přehlíženo, i když se jasně ukázalo, že se přístupy založené na strachu a síle nezvládnou poprat se složitostmi a krizemi moderního světa.