O podpoře vzdělávání se jen mluví. Tyhle dvě změny nastartují radikální zlepšení

Během následujících 15 let vynaloží mezinárodní společenství 2,5 bilionu dolarů na rozvoj, přičemž bezpočtem dalších bilionů přispějí národní rozpočty.V září se představitelé 193 vlád světa sejdou v sídle Organizace spojených národů v New Yorku, aby se dohodli na souboru globálních cílů, na něž se tyto prostředky použijí. Jedná se o obrovskou částku, a proto je životně důležité, abychom dospěli k nejchytřejším možným rozhodnutím.

Podle všeobecného názoru byl rok 2016 příšerný. Řadu zemí zasáhly strašlivé teroristické útoky. Krize v Sýrii si vyžádala desetitisíce životů. Turecko zažilo sebevražedné útoky a nezdařený pokus o převrat. Ve více než sedmdesáti zemích došlo k omezení svobody. Mezi politické šoky se zařadily brexit i vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech – média ani politická elita tyto události nepředvídala. Zika byla označena za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. A rok 2016 byl pravděpodobně nejteplejším rokem v dějinách měření.

Existuje téměř všeobecná shoda, že víc vzdělanosti je pro společnost přínosem. Ukazuje se ale, že některé populární vzdělávací politiky přinášejí velmi málo, zatímco jiné, často přehlížené, mohou změnit mnoho.

Jasným zlepšením by se zdálo zmenšení velikosti tříd, ale nižší počet žáků ve třídě se sám o sobě neprojevil jako vzpruha výsledků vzdělávání. Rovněž prodloužení školního dne se jeví jako snadná cesta k zajištění, aby se žáci víc naučili; výzkum ale zjišťuje, že čas strávený ve škole je podstatně méně důležitý, než co se tam děje.