Cíle udržitelného rozvoje, které v roce 2015 schválila Organizace spojených národů (OSN), jsou letos ve své polovině. Jejich naplnění je ale hodně daleko. Mít 169 cílů totiž v podstatě znamená nemít žádné priority, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Na začátku nového roku se zamýšlíme nad důsledky svých minulých činů a zároveň rozjímáme o pozitivních věcech, kterých bychom rádi dosáhli v následujících dvanácti měsících. Když si pak dáváme předsevzetí, snažíme se vlastně přijít na způsob, jak zlepšit svůj vlastní život. Při té příležitosti bychom ale možná mohli zapřemýšlet i o tom, jak takového zlepšení dosáhnout i v širším měřítku.

Klimatičtí aktivisté a politici se nás v jednom kuse snaží přesvědčit, že elektrická auta jsou čistší, levnější a celkově lepší. Mnoho států, včetně Německa, Velké Británie a Japonska, dokonce během následujících dvou desetiletí zakáže prodej nových benzinových a naftových automobilů. Jsou-li však elektromobily tak dokonalé, proč musíme zakazovat ostatní alternativy? A proč je potřeba dotovat je částkou až 30 miliard dolarů ročně?

Nůžky mezi světovou elitou a reálným světem se rozevírají čím dál víc. Zatímco většina lidí se stále vyrovnává s následky pandemie a řeší všeobecnou inflaci – především zvyšování cen potravin a energií – a obávají se recese, elita si štěbetá na konferencích v Davosu či Aspenu o dosažení uhlíkové neutrality, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Globální energetická krize po ruské invazi na Ukrajinu naplno odhalila pokrytectví vyspělého světa. Zatímco v časech dobrých tlačí na chudé země, ať přestanou využívat fosilní zdroje, v časech zlých volají po zvýšení těžby uhlí, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Ukrajina i Rusko patří k významným vývozcům základních potravin do celého světa: stojí za víc než čtvrtinou vývozu pšenice a velkého množství ječmene, kukuřice a rostlinného oleje. Není proto divu, že v souvislosti s válkou na Ukrajině se už začíná mluvit o celosvětové potravinové krizi.

Nová studie OSN přišla se znepokojivým zjištěním, podle něhož se počet globálních katastrof od roku 1970 zpětinásobil a v příštích desetiletích vzroste o dalších 40 procent. Pohromami je prý postiženo víc lidí než kdy předtím. A náměstek generálního tajemníka OSN dokonce varuje, že lidstvo je „na spirále sebedestrukce“

Největším úkolem, před nímž dnes lidstvo stojí, zůstává vyvedení většiny světa z té nejhlubší chudoby. K tomu může dojít jen tehdy, pokud budou chudé země mít k dispozici komplexní a spolehlivé zdroje energie. Právě tak začaly ty bohaté prosperovat a Čína díky tomu dostala z chudoby miliardu lidí.

Nezávislost Evropy na Ruské ropě a především plynu žádné obnovitelné zdroje nezajistí. Pokud to myslíme s odstřižením od ruských trubek vážně, musíme hledat jiné alternativy. Ta hlavní naděje se skrývá třeba ve frakování, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Ničivá ruská invaze na Ukrajinu si získala celosvětovou pozornost. Zatímco se ale naše zraky právem upírají na lidské utrpení, aktuální krize v plné nahotě ukázala i na nutkavou potřebu skoncovat se závislostí na ruské ropě a plynu.