Přehodnoťme politiku energetické účinnosti

Globální energetická krize po ruské invazi na Ukrajinu naplno odhalila pokrytectví vyspělého světa. Zatímco v časech dobrých tlačí na chudé země, ať přestanou využívat fosilní zdroje, v časech zlých volají po zvýšení těžby uhlí, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

K záměrům Cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030 patří základní školní docházka pro všechny děti, práce pro všechny dospělé a ukončení hladovění a chudoby. To jsou vznešené aspirace – ale velmi nákladné. Skutečně si je můžeme všechny dovolit?

OECD odhaduje, že splnění všech 17 CUR, které se skládají ze 169 konkrétních rozvojových met, by stálo 3,3-4,5 bilionu dolarů ročně – to se zhruba rovná výši letošního federálního rozpočtu Spojených států a dalece převyšuje téměř 132 miliard dolarů, které byly loni celosvětově vynaloženy na zahraniční rozvojovou pomoc.

Kdyby vaším jediným informačním zdrojem byla globální média, dala by se vám odpustit představa, že největším zdravotním problémem světa je momentálně virus zika nebo že loni to byla ebola – a předtím SARS a ptačí chřipka.

Panika kolem těchto nákaz se šíří rychleji než nemoci samotné. Ve skutečnosti je počet obětí všech těchto chorob dohromady nepatrný ve srovnání se hlavními infekčními nemocemi, o nichž slýcháme mnohem méně: průjmy, tuberkulóza, AIDS, malárie, tetanus či spalničky. Počet úmrtí na nepřenosná onemocnění, jako jsou mozkové či srdeční příhody, je ještě vyšší.