Jak za 75 miliard dolarů napravit svět?

Existuje téměř všeobecná shoda, že víc vzdělanosti je pro společnost přínosem. Ukazuje se ale, že některé populární vzdělávací politiky přinášejí velmi málo, zatímco jiné, často přehlížené, mohou změnit mnoho.

Jasným zlepšením by se zdálo zmenšení velikosti tříd, ale nižší počet žáků ve třídě se sám o sobě neprojevil jako vzpruha výsledků vzdělávání. Rovněž prodloužení školního dne se jeví jako snadná cesta k zajištění, aby se žáci víc naučili; výzkum ale zjišťuje, že čas strávený ve škole je podstatně méně důležitý, než co se tam děje.

K záměrům Cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030 patří základní školní docházka pro všechny děti, práce pro všechny dospělé a ukončení hladovění a chudoby. To jsou vznešené aspirace – ale velmi nákladné. Skutečně si je můžeme všechny dovolit?

OECD odhaduje, že splnění všech 17 CUR, které se skládají ze 169 konkrétních rozvojových met, by stálo 3,3-4,5 bilionu dolarů ročně – to se zhruba rovná výši letošního federálního rozpočtu Spojených států a dalece převyšuje téměř 132 miliard dolarů, které byly loni celosvětově vynaloženy na zahraniční rozvojovou pomoc.

"Rozhovor s ekonomem a enviromentalistou Bjornem Lomborgem na MELTINGPOT v rámci Colours of Ostrava."