Bjorn Lomborg na KNIHCENTRUM.cz stage

Existuje téměř všeobecná shoda, že víc vzdělanosti je pro společnost přínosem. Ukazuje se ale, že některé populární vzdělávací politiky přinášejí velmi málo, zatímco jiné, často přehlížené, mohou změnit mnoho.

Jasným zlepšením by se zdálo zmenšení velikosti tříd, ale nižší počet žáků ve třídě se sám o sobě neprojevil jako vzpruha výsledků vzdělávání. Rovněž prodloužení školního dne se jeví jako snadná cesta k zajištění, aby se žáci víc naučili; výzkum ale zjišťuje, že čas strávený ve škole je podstatně méně důležitý, než co se tam děje.

Společnost Oxfam International, která bojuje proti chudobě, nedávno přitáhla značnou pozornost svým tvrzením, že začala celosvětová krize ve finanční a majetkové nerovnosti. Ale ve svém prohlášení vynechala docela důležitý bod, a to, že celosvětově je rozložení příjmů mnohem více vyvážené, než tomu bylo před 100 lety. 

Globální energetická krize po ruské invazi na Ukrajinu naplno odhalila pokrytectví vyspělého světa. Zatímco v časech dobrých tlačí na chudé země, ať přestanou využívat fosilní zdroje, v časech zlých volají po zvýšení těžby uhlí, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.