Bjorn Lomborg na KNIHCENTRUM.cz stage

Existuje téměř všeobecná shoda, že víc vzdělanosti je pro společnost přínosem. Ukazuje se ale, že některé populární vzdělávací politiky přinášejí velmi málo, zatímco jiné, často přehlížené, mohou změnit mnoho.

Jasným zlepšením by se zdálo zmenšení velikosti tříd, ale nižší počet žáků ve třídě se sám o sobě neprojevil jako vzpruha výsledků vzdělávání. Rovněž prodloužení školního dne se jeví jako snadná cesta k zajištění, aby se žáci víc naučili; výzkum ale zjišťuje, že čas strávený ve škole je podstatně méně důležitý, než co se tam děje.

2012-12-10 Tento víkend se delegáti klimatického summitu OSN v katarském Dauhá dohodli na prodloužení kjótského protokolu o dalších osm let. Největší znečišťovatelé, Spojené státy americké a Čína, se k dohodě opět nepřipojily, stejně jako Kanada nebo Japonsko. Podobné dohody však nemají příliš smysl, pokud se kvůli globálnímu oteplování zapomíná na další ekologické problémy planety. O tom je přesvědčen enviromentální badatel a statistik Bjorn Lomborg, host Daniely Drtinové v Událostech, komentářích z 10. prosince.  

Zlepšování energetické účinnosti je módní politika, kterou podporují vlády celého světa. Na papíře to vypadá jednoznačně: zlepšování energetické účinnosti se vydává za opatření, které snižuje náklady, vytváří pracovní místa a zachraňuje planetu. Všude jen samé výhody, výhody a výhody – a sdělovací prostředky často pomáhají dávat na tento stav razítko, když se zaměřují výhradně na předpokládané plusy. Celý příběh však má i druhou – odvrácenou – stranu.