Bjorn Lomborg na KNIHCENTRUM.cz stage

Existuje téměř všeobecná shoda, že víc vzdělanosti je pro společnost přínosem. Ukazuje se ale, že některé populární vzdělávací politiky přinášejí velmi málo, zatímco jiné, často přehlížené, mohou změnit mnoho.

Jasným zlepšením by se zdálo zmenšení velikosti tříd, ale nižší počet žáků ve třídě se sám o sobě neprojevil jako vzpruha výsledků vzdělávání. Rovněž prodloužení školního dne se jeví jako snadná cesta k zajištění, aby se žáci víc naučili; výzkum ale zjišťuje, že čas strávený ve škole je podstatně méně důležitý, než co se tam děje.

Politici na celém světě čelí každý den závratnému množství voleb. Čím více investují například do vzdělání, tím méně zbyde na provoz nemocnic, boj se znečištěním či na zvýšení zemědělské produktivity. Lobbistické skupiny, aktivisté a média prosazují určitá témata – solární panely, virus Zika, uzavírání mezer v daňovém systému – zatímco méně atraktivní témata jako výživa, nebo nepřenosné choroby, mohou zmizet z radaru.

Hlad je už od nepaměti pohromou lidstva. Hladomory ovlivnily budoucí podobu téměř všech velkých společností; podle jednoho odhadu trpěla Čína v důsledku sucha či záplav nejméně v jedné provincii hladomorem téměř každoročně od roku 108 před naším letopočtem až do roku 1911. Boj proti hladu je však bitvou, v níž může lidstvo nakonec zvítězit.